Zazvonil zvonec a...Zenitem ještě pořád s láskou

Včera v 15:38 | Metteorwa |  Série

Jo. Zazvonil a možná definitivně. Všechno by mělo být ok a třetí semestr by měl být uzavřená kapitola. Juch :). A z klauzur jsem dokonce dostala jedničku, jako jedna z dvou, všichni ostatní měli dvojku. To znamená že jsem oficiálně šprtka. Aspoň jednou a z něčeho :D.
Před několika chvílema jsem tedy konečně naskenovala filmy z Vánoc. Taky se načekali, chudáci. Nu, a řekla jsem si že k tomu přihodím ještě pár jiných cvaků. Nějaké nově objevené z Camargue a pár šuplíkovek, většinou opravdu starých, třeba i pět let. Nechce se mi totiž moc psát, tak aspoň vysypu hroudu fotek, aby se neřeklo. Muhehe.

Fotešek je tentokráte opravdu celkem ranec, takže pardon za případné týrání vašeho čehokoliv.

 


Fotodeníček a zelené pohlazení

20. ledna 2015 v 13:31 | Metteorwa |  Série

Začíná mě zlehka zalévat pocit, že už bude brzo lépe. Dva týdny se spánkovým režimem "kolem třetí-čtvrté ráno jít konečně spát a v sedm nejpozději vstát" mě ničí. Ovšem, jeden den o víkendu jsem spala asi 8 hodin, a asi dvakrát/třikrát jsem usla odpoledne na půl hodiny, max. hodinu. Už mi to leze krkem, jsem jako zombice. Ze zkoušky na zkoušku, domů jít pracovat na zkoušku, nebo aspoň jít do práce, nebo na workshopu předstírat, že nejsem vyčerpaná na umření. Ale už to bude, už to bude...líp. Fakt. A bude se spát. Dokud nenaspím aspoň 12 hodin v kuse, tak nehraju. Ještě týden a je po všem. Kristova noho, jak já se na to těšim.
Teď dřepím ve škole a čekám už někdy od půl desátý, až se dostanu na řadu. Kruci. Ale což, uvidíme. Třeba budu mít dobrej den a nebudu muset znovu do noci něco předělávat. Třeba si dneska večer budu moct prostě pustit nějaký velmi jednoduchý film (na nic silnějšího fakt nemám) a usnout do minuty od chvíle, co si ho pustím.
Hrabala jsem se i v mobilních fotkách a udělala si na blog takový mobilo-foto-deníček s popiskama. Asi už mi hrabe. Nejlepší je, že je vlastně chronologicky obrácenej. Ale na začátek ještě něco uklidňujícího a zeleného. A aspoň trošku prosluněného.
A ty dva poslední filmy naskenované nemám. To mě extra krká. Ale dnes to možná stihnu, mám totiž sto chutí s dnešní extra porcí stresu, zkouškového dusna a vyčerpání v takové míře, že se mi podlamujou nohy seknout. Aspoň na jeden den. Klidně risknu nějaké možné komplikace. Stejně už skoro všechno mám.

Nu což študáci, nemáme to úplně lehké. Uklidňovačky a úchlný fotodeníček pod perexem.

Miláčci a tak dále

12. ledna 2015 v 18:41 | Metteorwa |  Série

Sluší jim to co? Jo, vypadají na tý pseudofotce jako dva blbouni. Ona je to jaksi tady asi novinka, že potkany už nějakou dobu mám tři. Jen starší Anežka se nechce moc kamarádit, a jak dvě malé rostou a víc se projevují, dochází mi proč. S Amálkou byla celkem v pohodě (ta skoro plešatá s dumbo ušima), za to Elišku (japonka), tu prostě nesnesla. Anežka s Eliškou si jsou totiž hodně podobné - jak vzhledově, tak i povahově. Zjednodušeně řečeno jsou obě rozené alfy - ze začátku vykulený chudinky a pak rostou a rostou a jsou z nich namachrovaný šéfky. Proto asi Anežku tak štvala a prozatím jsem je musela oddělit a nechat situaci odležet a seznamování zkusit nanovo až bude víc času (což teda nikdy víc asi nebude). Kdežto Amálku jako submisivního blbouna by Anežka určitě snesla. Ovšem Amálka taky trochu klame tělem, zas tak úplně blbá neni, umí být i slušně vychcaná, pokud jde o něco k snědku. Žrádlo je v podstatě středobod jejího světa a je to úžasnej mazánek můj blboučkej :)).
Ale víc k věci. Trochu mě mrzí, že jsem jaksi letos vysabotovala PéeFko. Nějak nebylo kdy. (škola, škola, práce, práce, práce, spát, škola, škola, škola, práce, spát). Teď už nějak považuju za zbytečné to nějak dohánět. Asi radši budu dělat že nic. Nebo si to nechám až nějak budu mít více času (ne, nebudu mít více času). Zkouškový se mi teprv rozjíždí a je fakt, že na celé vánoční prázdniny jsem si naprosto schválně dala pauzu od počítače a nechala ho dva týdny spát (zběžné několikaminutové probrouzdání webu jednou za čtyři dny pomocí tabletu nepočítám). Osobozující.

O Vánocích jsem navíc vypráskala další dva Kodaky Portra 800. Pořídila jsem si je jako dáreček sama pro sebe a rovnou je vypráskala. Fotky hodlám skenovat dnes, ač nutno uznat, že bych měla dělat spoustu jinejch věcí (škola, škola, škola), než si fotit potkany, psát na blog a skenovat si filmy. Ale znáte to.....fotky pod perexem...

Zenitem nocí

16. prosince 2014 v 16:11 | Metteorwa |  Série

Zdárek. Musím psát rychle, než mě zmerčí pan profesor na 3Déčko. V nějakém "kdysi článku" jsem se zmiňovala o barevném filmu osmistovce (Kodak Portra 800, pořád je ještě k sehnání). Že jsem zamilovaná, protože se s ním dá fotit i v horších světelných podmínkách. A taky, že je pekelně drahý. Tak tady mám konečně, po hrozně dlouhé době od chvíle, kdy jsem film nechala vyvolat, a po další dlouhochvíli ho naskenovala, ukázku, jak to dopadlo. Nutno uznat, že ty fotky jsou v podstatě spíš o ničem. Prostě jsem si ten film chtěla vyzkoušet a fotila jsem jako o život - vypráskala jsem ho asi během dvou dnů.
To ovšem nemění nic na tom, že se mi sbíhají sliny na to, jak si ušušlím nějaký prachy navíc a půjdu si zase koupit nějaký filmy. A taky do Arménie, tam jich bude potřeba ranec. Muhehe. Fakt se na to těšim.

Zenitem s láskou

9. prosince 2014 v 12:47 | Metteorwa |  Série

Ano přesně tak. Pořád to je u mě s časem stejně, jako před měsícem. Prakticky nemám kdy co a jak. A bude hůř. Předvánoční/předzkoušková klasika. Mám zařízený jeden jediný dárek. A moc pěkný. Ale jenom jeden. Ale už jsem to samozřejmě nevydržela a naskenovala si film, který už taky nějakou dobu čekal. V podstatě je pár fotek ještě z léta.
Takové černobílky na zahřátí, když se nám tak pěkně ochladilo.
Letní část je festivalová, konkrétně z Churchillla. Máme tam i jednu s Plavčíkem od našich festivalových kumpánů, vskutku roztomilou. A taky pár svatebních momentek těch našich festivalových kumpánu. Nebo koně, co na Václaváku hrál na klávesy, a já mu usekla, chudákovy, nohy. A taky velmi nechutný billboard tý čubiny, co kandidovala ve volbách, pózující v nějakém negližé a s nápisem vyvedeným v opravdu - vzhledem k situaci - otřesném fontu.

Takže asi tak. A fotky jsou pod perexem.


Další články



Kam dál