Mišmaš

6. března 2015 v 16:38 | Metteorwa |  Zápisky

Jsem poslední dobou velmi zlenivělá, ta kosa mě kosí. A zase rozjíždí ten děsivý letní semestr (obvykle je minimálně dvakrát horší než ten zimní). Místo abych dělala něco užitečného, páč mě momentálně nic netlačí tak abych se hecla, jsem zase prohrábla nějaké ty fotky a jiné výtvory.
A taky jsem si na workshopu vykloubila koleno. Pět let klidu a je to zase zpět. Achjo.
 


Předsudkáři

7. února 2015 v 20:09 | Metteorwa |  Malůvky
Když už je to téma týdne "Předsudky", tak nějak si nemůžu odpustit návrat k mému šmudlovi, první seminární práci na Hollarce. Zvlášť, když jsou teď filmy nahrané i na youtube. On si o to dost říká, když jsem ho nazvala "Předsudkáři". Přijde mi zbytečné se znovu déle rozepisovat, původní článek tedy najdete ZDE.
Samozřejmě jsou na youtube nahráne i filmy mých spolužáků, takže o pár z nich vás také nepřipravím (a na další se můžete doklikat sami). Jen se pak ve stínu mnohem lepších filmů budu muset pak ještě více stydět za ten svůj, achjo. No nic, hurá pod perex.


Svatební

2. února 2015 v 19:13 | Metteorwa |  Série

To se stalo jednoho Října. A bylo to hezký. A kecy kolem jsou zbytečný.


Zazvonil zvonec a...Zenitem ještě pořád s láskou

30. ledna 2015 v 15:38 | Metteorwa |  Série

Jo. Zazvonil a možná definitivně. Všechno by mělo být ok a třetí semestr by měl být uzavřená kapitola. Juch :). A z klauzur jsem dokonce dostala jedničku, jako jedna z dvou, všichni ostatní měli dvojku. To znamená že jsem oficiálně šprtka. Aspoň jednou a z něčeho :D.
Před několika chvílema jsem tedy konečně naskenovala filmy z Vánoc. Taky se načekali, chudáci. Nu, a řekla jsem si že k tomu přihodím ještě pár jiných cvaků. Nějaké nově objevené z Camargue a pár šuplíkovek, většinou opravdu starých, třeba i pět let. Nechce se mi totiž moc psát, tak aspoň vysypu hroudu fotek, aby se neřeklo. Muhehe.

Fotešek je tentokráte opravdu celkem ranec, takže pardon za případné týrání vašeho čehokoliv.


Fotodeníček a zelené pohlazení

20. ledna 2015 v 13:31 | Metteorwa |  Série

Začíná mě zlehka zalévat pocit, že už bude brzo lépe. Dva týdny se spánkovým režimem "kolem třetí-čtvrté ráno jít konečně spát a v sedm nejpozději vstát" mě ničí. Ovšem, jeden den o víkendu jsem spala asi 8 hodin, a asi dvakrát/třikrát jsem usla odpoledne na půl hodiny, max. hodinu. Už mi to leze krkem, jsem jako zombice. Ze zkoušky na zkoušku, domů jít pracovat na zkoušku, nebo aspoň jít do práce, nebo na workshopu předstírat, že nejsem vyčerpaná na umření. Ale už to bude, už to bude...líp. Fakt. A bude se spát. Dokud nenaspím aspoň 12 hodin v kuse, tak nehraju. Ještě týden a je po všem. Kristova noho, jak já se na to těšim.
Teď dřepím ve škole a čekám už někdy od půl desátý, až se dostanu na řadu. Kruci. Ale což, uvidíme. Třeba budu mít dobrej den a nebudu muset znovu do noci něco předělávat. Třeba si dneska večer budu moct prostě pustit nějaký velmi jednoduchý film (na nic silnějšího fakt nemám) a usnout do minuty od chvíle, co si ho pustím.
Hrabala jsem se i v mobilních fotkách a udělala si na blog takový mobilo-foto-deníček s popiskama. Asi už mi hrabe. Nejlepší je, že je vlastně chronologicky obrácenej. Ale na začátek ještě něco uklidňujícího a zeleného. A aspoň trošku prosluněného.
A ty dva poslední filmy naskenované nemám. To mě extra krká. Ale dnes to možná stihnu, mám totiž sto chutí s dnešní extra porcí stresu, zkouškového dusna a vyčerpání v takové míře, že se mi podlamujou nohy seknout. Aspoň na jeden den. Klidně risknu nějaké možné komplikace. Stejně už skoro všechno mám.

Nu což študáci, nemáme to úplně lehké. Uklidňovačky a úchlný fotodeníček pod perexem.

Další články



Kam dál