Omlouvám se za neuvedení "slíbeného" fotočlánku o Sapě. Ono nevinné slovíčko "možná" naznačovalo, že to není úplně jisté. Včera jsem měla workshop (manekýnovala jsem) a krátkou návštěvku u ségry, tak jsem to nestihla s tím, že dnes to napravím. Jenže, měla jsem dneska několikahodinovou práci s fotkami pro jednu ze tří studentek z Vošonu (pardon, já nevím, jak se to píše), kterým jsem minulou středu fotila modely ke zkouškám (fotit 8 hodin v kuse je fakt sousto, zvlášť když vstanete v 5 - do školy - a vrátíte se domů v 11 večer). Protože jsem se celý týden nevyspala déle než čtyři, výjimečně pět hodin denně, to se mnou po dokončení poslední z dvaceti fotek seklo a musela jsem si jít na dvě hodiny lehnout. Navíc smrt Václava Havla mě ochromila dost na to, abych na nějakou Sapu neměla vůbec náladu, chvilku jsem si pobrečela a večer strávím zase jednou nalepená u televize. Dnes už jsem asi moc unavená, ale jsem ráda, že chodím venčit psa na Kampu, i tam se Havlovi dnes večer skládá pieta. Zítra večer, cestou ze školy, se také chci zastavit na pár jeho pomníčcích a udělat nějaké fotky, dnes už na to nemám. 18. 12. už nemá pouze můj zesnulý táta svátek, od teď to je i den, kdy zemřel Václav Havel. Nevidím v tom nějakou ironii, jen náhodu, díky které snad už nikdy na tátův svátek nezapomenu.

Pac & Pěstí Metteorwa