No vy mi dáváte...

26. července 2012 v 11:34 |  Zápisky
Myšleno spíše pozitivně. Nemám si totiž v rámci fotosoutěže na co stěžovat. Napočítala jsem 19 zaslaných sérií, z nichž možná polovina přišla poslední den......no vy mi dáváte, není vás nějak moc? :)) Dnes napíšu tedy nový článek do rubriky příslušné fotosoutěže (uzávěrka je uzavřená, posunem se dál).


Včera jsem se vrátila z nemocnice. Chtěla jsem před odchodem na blog ještě něco napsat, ale bohužel se mi kvůli nějaké chybě nedařilo přihlásit (možná si někdo všiml krátké zprávy na fejsbůku). Včera jsem taky chtěla už něco napsat, ale než jsem např. vyřídila maily s fotkami do soutěže, přestal fungovat internet...k smíchu. Teď už logicky šlape.
Když mě naposled vážili v nemocnici, což bylo snad v pondělí, zjistilo se, že jsem za týden po operaci se zašitou a neotvíratelnou tlamou zhubla cca 2kg (na 48kg). Což je vcelku málo, vzhledem k tomu, že jedna z mých spolumarodících, taková už starší paní, zhubla za stejnou dobu 5kg.
Těmi zoufalými pokusy přibrat (které byly k ničemu a stejně mě nakonec vzali i s třema kilama pod hranicí podváhy, protože výživové hodnoty v krvi jsem měla v cajku a byla jsem zdravá jako rybička) jsem se totiž naučila, že "jíst" se dá i bez toho, abyste měli hlad, natož aby vám to nějak chutnalo - zkuste mi teď někdo nadávat do anorektičky, většina lidí by ofrnila nos a radši nejedla nic z toho určitě dřív, nebo vůbec, byla jsem jediná na pokoji, kdo aspoň těch pět prvních dní přesrkal každej ten namixovanej blemc, co dostal, ať byl hnusnej jakkoli. Moc dobře jsem věděla, že dokud budu v nemocnici, nemůžu si dovolit ofrňovat se, aby to nedopadlo špatně. Ty nemocniční břečky jsem tedy překonala...až na poslední dva dny, kafe, ve kterým jsou rozpuštěný piškoty, je totiž takový humus, že to svět neviděl...na po cca dvanácté (dostávali jsme to většinou 2x denně) jsem to už prostě fakt nemohla. Nevařilo se tam podle mě zas tak hrozně (zeleninová polívka chutnala jako zeleninová polívka), ale bylo to furt to samé dokola....zvlášť teda, když máte všechno namixované na takový fujtajbl a než to procedítě přes pevně zkousnuté, zgumičkované a zadrátované zuby a stehy, uteče dlouhá chvíle. A spousta vám toho zkončí v klíně, na rukách, na bradě a na nose...je to ještě trochu těžší, když nemáte žádný cit v bradě a dolním rtu - prý by se měl obnovit nejpozději do půl roku, ale taky nemusí do konce života, naštěstí mě v bradě soustavně mravenčí a sem tam mi v ní něco cukne, což je dobré znamení, nervíky dorůstají :).
Prostě mi posunuli dolní čelist dopředu, skoro o centimetr, což je hodně. Bohužel to má dost výrazný efekt v tom, že mnohem horší než bolest (už na bolest nic neberu a ani jsem to nijak akutně nepotřebovala) je pocit, jak vám ty ještě nepřizpůsobené svaly rvou čelist zpátky. Navíc, každý den si musím měnit ty gumičky, co to drží pohromadě, protože je to velký tlak a rychle ztrácejí tah a je fajn si aspoň jednou denně vyčistit zuby kartáčkem i zevnitř...ne že by to teda nějak moc šlo - pořád jsem ještě oteklá, což celý proces trochu ztěžuje. Nechutný na tom je, že jakmile se gumičky sundají, čelist hned viditelně zajede o kus zpátky, celá se kinklá a vůbec.....fuj. Když jsem si ty gumičky v nemocnici poprvé musela měnit sama (protože to tak bude jěště možná tak měsíc), klesnul mi tlak a málem jsem sebou sekla :)).
V nemocnici jsem taky samozřejmě trpěla dlouhou chvíli. I když tam mají wifi, já nemám notebook. Což není nic strašného, četla jsem knížky. Mimo jiné i "Snídani u Tiffanyho" která se mi vážně líbila...měla jsem tedy nutkání shlédnout slavný film (včera), což byla chyba. V kontextu s knížkou je ten film něco tak strašného, že se to nedá popsat, ať je v něm Audrey okouzlující jak chce. Chcete-li, opravdu si přečtěte tu knížku, zvlášť ti, co už viděli film, abyste viděli, o čem to skutečně bylo.
A pokud se dostanete do situace, kdy budete odkázáni na nutri-drinky, obloukem se vyhněte příchuti "tropické ovoce". Tropické ovoce je v říši nutri-drinků gastronomické trauma.

Pac & Pěstí Metteorwa
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 LoveShy LoveShy | Web | 26. července 2012 v 12:16 | Reagovat

No teda, o takovým zákroku jsem ještě neslyšela.. Upřímně tě lituju, zní to dost drasticky. Ale zvládáš to docela dobře, podle toho co píšeš. Drž se i dál, snad se cit vrátí co nejdřív a bude líp!

2 Taychi Taychi | Web | 26. července 2012 v 12:18 | Reagovat

19. sérií? Tak to bude těžké. Jinak jsi hrdinka, že jsi to všechno snědla. Vzpomínám si, jak měl bratránek nehodu (najel autem do sloupu). Sestřenka měla zlomenou nohu, ruku, otřes mozku a on měl něco s čelistí a zlomenou nohu. Vzpomínám si, že chvilku býval u nás, protože oni bydleli v zapadákově a on potřeboval dojíždět do Brněnské nemocnice na kontroly. Já mu musela všechno jídlo taky mixovat a měl po vypadlých zubu díru, tak to jedl brčkem a já jsem se mu tenkrát strašně smála, což bych dnes už neudělala. Nu, hlavně že tě vzali. :-)

3 Molly Molly | Web | 26. července 2012 v 13:21 | Reagovat

uf... no to s těma gumičkama je fakt hrozný, já bych si to sama nevyměňovala. jinak seš dost statečná, to tě obdivuju.
a na tu fotosoutěž už se moc těšim.

4 Gabriella Gabriella | Web | 26. července 2012 v 14:00 | Reagovat

Tak přeju brzké uzdravení a ať se pusa srovná :) při tom popisu jak měníš gumičky jsem si to živě představila a neudělalo s mi dobře:D

5 Esty Esty | Web | 26. července 2012 v 17:37 | Reagovat

Tak Snídani u Tiffanyho si chci taky přečíst, díky, že varuješ před filmem :) K té čelisti se snad vyjadřovat nebudu, nedokážu si to moc představit, leda tak na kostře, jak se ta čelist může vracet. Já byla jednou na operaci srdce, ale nebyl to takovej hnus, jak toto. Tím myslím pooperační trablata atd.

6 Čerf Čerf | Web | 27. července 2012 v 7:08 | Reagovat

Tak držím palce, ať vše pokračuje dobře a je to den ode dne jen lepší a lepší.

7 Metteorwa Metteorwa | Web | 27. července 2012 v 12:40 | Reagovat

[5]: To je daň za to že narozdíl od operace srdce je čelist celkem rutinní a rychlá operace...z operace srdce bych se asi po...

8 Billie Billie | Web | 28. července 2012 v 10:46 | Reagovat

Podle toho, jak to popisuješ, to vypadá teda hodně nepříjemně, už teď rozhodně vím, že bych to nechtěla zažít. :) Ale držím palce, ať to je už brzo úplně ok. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama