Přeceněný výlev vítězství

3. listopadu 2012 v 20:24 | Mett. |  Zápisky
Shrnutí pocitů zodpovědnosti...


Že bych vyběhla do světa, nebo někoho zkusila obtěžovat, do takové tvůrčí fáze jsem se ještě nedostala. Ale slyšet cvakat závěrku se pro mě už "léty" stalo potřebou, takže dlouho tvůrčí pauzu nevydržím. Aspoň že slyším, jak to cvakne. A co z toho vyleze? To je mi celkem jedno. Hlavně, že to cvakne. Ale zase začínám plánovat, což je fajn. I když ono z těch plánů nakonec stejně nic moc nevyleze. Ovšem události z minulého týdne, nevyjímaje blog roku, mě zase nutí něco dělat, ať to celé nepřijde nazmar.
Když už teda mám takové ocenění, měla bych začít víc makat (někdo si asi všiml, že je blog jaksi lehce překopáván, poslední dobou). Když už jsem pozvána manekýnovat na focení do Maroka, měla bych si na tu letenku sakra vydělat. Když už se mi "aspoň nějak" dále daří ve fotografovi roku, měla bych sakra taky vyrazit do ulic a něco s tím dělat.
To přijde, jenom trochu času. Ono, jak to na mě baflo prakticky všechno najednou, nějak mě to sebralo. Jsem naučená a poučená nebrat ocenění jako důvod k dlouhým oslavám a oblažování sebe sama. Samozřejmě, člověk se musí zaradovat, ale nesmí se nechat unést. Já jsem v takovém záchvatu schopná třeba skákat do stropu a vřískat jako opice, ale brzy mě to přejde. Kolikrát i do několika hodin. To si pak sednu na zadek a začnu se deptat, co jako dál. Za pár chvil je mi to všechno málo. Oblažování sebe sama je lehkovážné vyčerpat hned, je lepší si ho pěkne schovat na horší časy, aby si člověk, když je v prdeli, mohl říct vždyť...
Ocenění není výzva k odpočinku a tetelení se. Ocenění je zodpovědnost a znamení, že je potřeba přidat. Ne vždy se to ale podaří.
Nutno dodat, že např. Maroko je stále otevřená záležitost a bůhví, jak to dopadne. Ale bylo by to fajn, no ne?
Ve škole nás docela drtí, ale neměla bych si stěžovat, hlavně že "studuju". Výstavnictví se ukázalo jako vcelku zajímavý obor, na fotku jsem nakonec v říjnu nepřestoupila. Prostě ne.
Aspoň zase znovu sem tam něco kreslím, i když ta technologie mě moc neoblažuje. Rýsovat temperou? Kdo to kdy viděl? Písmo je taky kámen úrazu, pan profesor jaksi odmítá pochopit, že Kaligrafickou kurzívu jako levák nemůžu zvládat, kvůli opačnému sklonu pera. Mám to snad psát vzhůru nohama? Nebo ze sebe "na starý kolena" udělat praváka? Ale no tak!
Nu což, ono se to nějak tentononc.
A vůbec, kdo se koukal na Snídani s novou? Někdo psal, že bylo vidět, jak jsem byla nervózní. Nerózní? Já se tam málem posrala! A mám hlas jako chlap, no to jsem to dopracovala...

Pac & Pěstí Metteorwa
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 monyka monyka | Web | 3. listopadu 2012 v 20:36 | Reagovat

:D a já jsem to video furt neviděla:D zkus to nějak sehnat a dát to sem na blog, ať se na tu naší celebritu můžu taky podívat:D

2 BeDave BeDave | Web | 3. listopadu 2012 v 20:47 | Reagovat

haha, pekne napísané :D

Za tie všetky ocenenia ti gratulujem, myslím že to všetko je zaslúžené a aj keď máš teraz menší útlm myslím že všetci čakáme čo nové príde, teda aspoň ja určite. Držím ti palce aj s tým Marokom :)

3 Alue Alue | E-mail | Web | 3. listopadu 2012 v 21:42 | Reagovat

Ještě jednou ti gratuluji k blogu roku, jsem opravdu ráda, že to máš ty a ne něco na styl Tokio hotel.. Skvěle reprezentuješ :)

4 Brabikate Brabikate | Web | 3. listopadu 2012 v 22:29 | Reagovat

Já bych to video taky ráda viděla, ale někde rozumně, bez registrace. Takže kdybys to sem mohla dát, bylo by to ideální! :-)
Moc ti gratuluju a jsem ráda, že jsi to byla zrovna ty. Neměj strach z "tvůrčí pauzy", ber to jako období, kdy do sebe nasáváš inspiraci, která se pak jednoho dne projeví, ani nebudeš vědět jak. ;-)

5 lobostome lobostome | 4. listopadu 2012 v 9:12 | Reagovat

Jeden můj oblíbený umělec řekl, že umění se netvoří bez bolesti, ale existuje pro kompenzaci bolesti.

6 Čerf Čerf | E-mail | Web | 4. listopadu 2012 v 12:00 | Reagovat

Taky ještě zpětně gratuluju k blogu roku. Není mi sice jasné, jakým nedopatřením měla tak šílená soutěž tak rozumný výsledek, ale to se prostě občas dějou některý věci mezi nebem a zemí, které nestojí za to snažit se pochopit :-).

7 Angel Darkwood Angel Darkwood | Web | 7. listopadu 2012 v 22:49 | Reagovat

Je to zodpovědnost, ale nepochybuju, že i s ní se hravě popereš. Už jen proto, že bez "cvaknutí" být nemůžeš. Čas se taky určitě někdy najde. S tím Marokem ti držím palce, ať to vyjde!

8 Bakela Bakela | Web | 12. listopadu 2012 v 15:08 | Reagovat

Mě řekli jako levačce při písmu na střední, že psaní je jednoduché jako kreslení(na umělecké škole?!?) a nutil nás psát pravou a potom jako bych byla postižená, jsem musela napsat velkým písm em LEVÁK.  Nakonec sjem psala zhora dolů jako hieroglyfy a bylo.
obdivuju tvou výdrž, já po každém úspěchu malinkém i se seknu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama