Konečně jsem si nasyslila nějaké fotky. Většina z toho jsou stejné jako obvykle, čiliž nic moc nového ani originálního, spíš často fotka, co už jsem udělala stopadesátkrát, jen trošku jiná. Sem tam se ale naštěstí najdou i takové, co mě osobně přijdou aspoň trochu vyčnívající, jako je tahle. Nemyslím, že je to klasická líbivka, kterou každý samou láskou spapá, ale někomu by do oka snad padnout mohla. Jediná úprava je převod do čb - půl na půl zeleno/červený filtr a kontrast, pravda že tentokráte trošku brutálnější, protože jsem chtěla dostatečně zvýraznit odraz.

Pac & Pěstí Metteorwa

Mnoha stálejším návštěvníkům se asi vybaví tohle: Kluk z pátýho patra. Bez mučení přiznávám, že nejde v tomhle kontextu o zcela novou a tím pádem extra originální fotku. Stejnej model, stejné místo. Ač někdo se mnou nemusí souhlasit, podotýkám že úhel je lehce odlišný (je potřeba porovnat tuhle fotku s nejpodobnější fotkou z odkazované série - jistě je poznat, kterou myslím) , což společně s naprosto odlišným světlem vytváří jinou atmosféru. Nejvíce výrazný a odlišující je ale samozřejmě "stájling". Je to vlastně jen takový experiment, ale dopadl v celku podle mých představ. Fotek jsme nenafotili mnoho a původně jsem měla zálusk na úplně jinou, která se mi s časovým odstupem (foceno ve čtvrtek) a pohledem přes velký monitor počítače naprosto přestala líbit. Bohužel, jiná moje favoritka byla brutálně špatně zaostřená - Černý Petr tedy padnul na tuhle. Ještě mám uloženou jednu, uvidím jestli se do ní pustím, nebo ji nechám shnít. Nuže, hurá pod perex...

Portrét vyřazený ze včerejší česané série, chtěla jsem ho dát samostatně. Vyšlo zrovna takové pěkné, slušivé, měkké světlo, tak jsem toho nemohla nezneužít :)

Taková obyčejná momentka z výletu. Nějak zvlášť fotit se mi poslední dobou holt nedaří. Jinak doufám, že nedostanu od krásky přes držku, protože nesnáší, když ji někdo fotí :).

Takový obyčejný výcvak jen tak, ale něco se mi na té fotce líbí...že je taková přirozená, možná. Bohužel nebylo nejlepší světlo, tak jsem ji musela upravit víc, než jsem zvyklá. Poslední dobou se totiž fotky snažím upravovat co nejméně, jenže čip není film. Nastavení ve fotoaparátu sice dokáže lecos (různý kontrast barev, černobílý režim atd.), bohužel však při focení do kvalitnějšího RAW formátu se po otevření v počítači ono nastavení jaksi ztrácí (proto často v lepších podmínkách fotím na JPG a fotky dál většinou neupravuji vůbec). S RAWem bez zpracování v počítači stejně nic nenaděláte ;).

foto pod perexem

Taková jakoby ochutnávka z dnešního focení. Míša chtěla fotit, tak jsme teda něco nafotili, naštěstí bylo teplo, takže venkovní focení nebylo utrpení, akorát bylo hodně jasno, takže světlo nic moc...

Tak jsem po delší době konečně zase "něco" vyfotila. Po těch mých čmárankách a výkecech to je asi dost úleva :). Výsledek mě nezklamal, ovšem ani nenadchnul. Ale myslím, že nějaké ty emoce tam jsou, ale záleží na pozorovateli a jeho vkusu.

Nějaké ty šuplíkovky, co jsem nakonec ještě upravila. Pokračování k "sérii" Roman Chvojka "photoshoot". To se venku dalo běhat ještě jen tak v mikče :).  

Bohužel mám zase problém s názvem. Mimochodem, tohle je výsledek z dnešního rána, okolo osmi hodin. Je to dlouho plánovaná fotka, jen jsem čekala, až se aspoň trochu oteplí. Podle předpovědi mělo být tak dva stupně nad nulou, což je úplně ok, aspoň na focení :). Na nějakou tu husí kůži a mrznoucí konečky prstu jsem už u focení zvyklá. Tentokrát byl větší problém to, jak neuvěřitelně jsem se zprasila. Ubohý palestino-šátek krásné zelené barvy to trochu odskákal, ale palmexman ho zachrání :). Naštěstí mě tam nikdo nenachytal, tak jsem mohla odejít se vztyčenou hlavou. Výsledek by sice mohl být lepší, ale to by trvalo trochu déle a bylo by jen otázkou času, kdy mě někdo kolemjdoucí uvidí (což bych fakt nechtěla), nebo ztratím cit v prstech a přestanu zvládat Nikona. Toť prozatím vše... 

Pac & Pěstí Metteorwa

Trošičku starší fotka z dob, kdy jsme na sníh ještě čekali. Popravdě, není správně zaostřená a ořez taky není ideální. To by se sice dalo vyřešit např. vyčtvercováním, jenže o ležérní pravou ruku, lehce naznačující pohyb jsem prostě nechtěla přijít. Pro milovníky barev mám horší zprávu. I barevnou verzi mám, ale vzhledem ke světlu bylo prakticky nemožné (aspoň pro mě) ji hezky doupravit. Navíc v černobílé se brutální přepaly v obličeji maskují mnohem lépe :). Tolik tedy k fotce. Dobrá zpráva zase může být, že jsem se pokusila zdokonalit svoje chabé znalosti o bokehu, abych tu mohla dělat chytrou. Dozvěděla jsem se nové věci a snažím se je zpracovat a postupem času snad poskládat do smysluplného celku, který pravděpodobně nebude ničím jiným, než šikovně převyprávěnými znalostmi od někoho chytřejšího, tak se máte na co těšit.

Pac & Pěstí Metteorwa