Jen takový ufňukaný výlev, pravděpodobně nevhodný pro nečtenáře bez záliby v osobních, deníčkově laděných blábolech.

Hlásím se po něčekaně dlouhé době. Časově mi to nějak drhne a když nějaký je, tak jsem stejně vygumovaná. Nové fotky prakticky nemám, i když se mi jich v hlavě nakládá už pěkný štos. Většina z nich se váže k prozatím šuplíkované sérii s Herculem, což je sice fajn, ale kdy se dostanu k realizaci asi pěti různých fotek, přičemž každá potřebuje jiné prostředí, kompozici, to fakt nevím. Hercul navíc není žádné tiňtítko (cca 6kg křehké sádry), což to celé dále ztěžuje.

Někdy ke konci Února jsem si byla převzít cenu za onoho Fotografa roku Junior 2011. Bylo to vcelku fajn, papu mňamózní, dva nejpovolanější odborníci a členi odborné poroty se rozkecali, jak se patří. Cen byl taky štos a jak to tak bývá, většina z toho byly pěkné pitomosti (nemyslím to ve zlém, ale téměř zákonitě, to co v takové situaci obvykle dostanete se vám prostě vůbec nehodí, nebo to už máte), ale vypisovat to nebudu, protože mi to nepřijde zajímavé, aspoň ne v tuto chvíli.

Dále také pokračuje příprava na maturitní práci, což už mě vyčerpává...na druhou stranu aspoň za něco si můžu být vděčná - za svoji lenost vymýšlet si něco složitého, protože vím, že bych to jen horko-těžko mohla následně zvládat. S 39-41 hodinami týdně, dojížděním celkově cca 3 hod. denně a vstáváním nejčastěji v pět ráno se z toho vážně začíná klubat pěkná pakárna.

Taky už jsem pomalu začala uvažovat o sehnání nějakého toho nového potkaního miláčka. Je to takové prázdno. Když se vrátím domů, tak sice absolvuji vítací rituál se psem, ale už se nemůžu jít mrknout, co dělá Božka. Už to sice docela přebolelo, ale prázdno se lusknutím prstů nevyplní.

Včera jsem se dozvěděla, že jsem byla přijatá mezi členy na blogu fotografia.blog.cz, za což můžu jen poděkovat, zvedlo mi to náladu a doufám, že budu co nejdříve schopná se aspoň minimálně do chodu klubu zapojit...

Mé literární snahy, což se týče blogu trochu omezuje "hra na redaktorku" na již zmíněném novém webu pro mladé slečny. Chcete-li se někdo podívat, jaké poklady mi tam vyšly, mrkněte SEM. Předem ale upozorňuji, že je to prostě web "pro holčičky", čemuž jsem se přizpůsobila, což znamená, že nejsem žádný zázrak, teprv se učím, procvičuji a za některé "články" se stydím už teď. A největší perly ještě nejsou publikované.....to bude mela.

A na závěr, aby ty útržky byly kompletní, doma nefunguje internet :)).

S dovolením se ještě pochlubím, pořád z toho mám radost :).

Děkuji každému, kdo měl sílu to celé přečíst, protože to jsou jenom bláboly. Mějte se všichni krásně a užívejte si nastávajícího Jara.

Pac & Pěstí Metteorwa

Tak šel čas s Božkou...

Přeji všem to nejlepší do nového roku.

[jsem tek stručná protože mám na spěch ;)]

Tak to mám přímo černé na bílém. Teď už se mi zase vrátila radost z vítěztví. Vážně mám velkou radost. Trošku mi to bohužel kazí fakt, že předchozí vítězka v mé kategorii měla o mnoho bodů více, snad i druhé místo mělo víc bodů než já, což poukazuje na to, že byl nejspíš slabší rok. V předroční konkurenci bych asi neměla šanci. Ovšem, nic to nemění na tom, že letos jsem to vyhrála já a mám se tedy z čeho radovat. A tomu "Francouzovi" - spekuluji o tom, jestli není spíš Valon, mluví sice francouzsky, ale je modrooký zrzek - chci koupit aspoň flášu nějakého dobrého vína. Určitě si dá. První výtisk se svojí fotkou už dostal a měl velkou radost, ale to jsem ještě nevěděla jak to dopadne. Bohužel jsem ho v Mostecký už dlouho neviděla, tak nevím, jak se mi to s tím vínem zadaří.

Zítra se sice stejně učíme, ale vrátím se ze školy dost brzo, abych splácala "fotočlánek" ze Sapy a mohla zpracovat fotky z Václavského náměstí na téma Havlovy piety - bohužel je to pořád jen spekulace.

Na závěr aspoň ukážu jednu fotku ze Sapy...

Ps. mám už i fotky z posledního filmu, ale nějak jsem se k tomu ještě nedostala...

Pps. a rozbil se mi expozimetr na Zenitu....Do prdele!!!

Pac & Pěstí Metteorwa

Omlouvám se za neuvedení "slíbeného" fotočlánku o Sapě. Ono nevinné slovíčko "možná" naznačovalo, že to není úplně jisté. Včera jsem měla workshop (manekýnovala jsem) a krátkou návštěvku u ségry, tak jsem to nestihla s tím, že dnes to napravím. Jenže, měla jsem dneska několikahodinovou práci s fotkami pro jednu ze tří studentek z Vošonu (pardon, já nevím, jak se to píše), kterým jsem minulou středu fotila modely ke zkouškám (fotit 8 hodin v kuse je fakt sousto, zvlášť když vstanete v 5 - do školy - a vrátíte se domů v 11 večer). Protože jsem se celý týden nevyspala déle než čtyři, výjimečně pět hodin denně, to se mnou po dokončení poslední z dvaceti fotek seklo a musela jsem si jít na dvě hodiny lehnout. Navíc smrt Václava Havla mě ochromila dost na to, abych na nějakou Sapu neměla vůbec náladu, chvilku jsem si pobrečela a večer strávím zase jednou nalepená u televize. Dnes už jsem asi moc unavená, ale jsem ráda, že chodím venčit psa na Kampu, i tam se Havlovi dnes večer skládá pieta. Zítra večer, cestou ze školy, se také chci zastavit na pár jeho pomníčcích a udělat nějaké fotky, dnes už na to nemám. 18. 12. už nemá pouze můj zesnulý táta svátek, od teď to je i den, kdy zemřel Václav Havel. Nevidím v tom nějakou ironii, jen náhodu, díky které snad už nikdy na tátův svátek nezapomenu.

Pac & Pěstí Metteorwa

Možná si někdo pamatujete, jak jsem vás zvala na výstavu, viz. Gitana Andaluz. Ta posledním Listopadem skončila. Ovšem autor, čiliž Gesait, udělal video z vystavených fotek. Kdo se tedy nestihl stavit v Zanzi Baru (nebo byl moc línej), může si aspoň přehrát video.

Nedávno jsem dávala rozhovor jedné slečně, která občas píše na server 123modelky.cz - vcelku často se tam objevují i rozhovory s nějakými blogerkami, a tentokrát padla rána na mě. Musím říct, že když jsem uviděla adresu stránek, trochu jsem se vyděsila, co je to zač. Jen si zkuste říct nahlas "raz dva tři modelky", pro lepší představu :). Ovšem otázky mě moc mile překvapily a blábolilo se mi dobře. Chvíli trvalo než to bylo na stránky odsouhlasené, takže už je to měsíc, co jsem rozhovor dávala. To je tedy dost času na to, abych už začala kroutit hlavou nad tím, proč jsem tohle a tamto napsala tak, jak jsem to napsala, když by to určitě šlo lépe. Nu což.

Fotka je prakticky vyhozená ze starší Arančí série, ale nakonec mi přecejen připadá docela zajímavá, taková akční. Jinak mám už zase rozfocený film skoro do půlky a taky (kupodivu) pár nových nápadů pro zatím tutlanou sérii s Herculem - to "c" je tam asi lepší, spojitost s tím bílým, břečkoidním lepidlem byla moc okatá.

Užijte si zbytek dnešního špatnonáladového dne.

PS. odkaz přímo na rozhovor TU

Pac & Pěstí Metteorwa

Takové obyčejné povídání o útrapách příprav na závěrečnou maturitní práci.

Hezký večer. Před několika málo hodinami jsme s panem J. instalovali výstavu v Zanzi baru na Malé straně. Pamatujete si moje fotky ze Španělska? Nu, tak tohle je z toho samého výletu, až na to, že jejich autorem je Gesait a na fotkách se podílím pouze jako modelka. Výstava trvá do konce Listopadu, kdo by měl cestu kolem, nebude na škodu se dojít mrknout. Tímto Vás tedy vlastně tak nenápadně na onu výstavu zvu ;).

ps. zítra snad vložím nějaké nové výcvaky a v nejlepším případě malé povídání o občasném fyzickém utrpení modelek, nebo další krátké povídání o přípravě na závěrečnou maturitní práci